Experti: Nedostatek plynu kvůli konfliktu v Íránu nehrozí, rizikem je růst cen

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dnes opět prudce zvýšila. Přechodně se dostala až nad 65 eur (1582 Kč) za megawatthodinu (MWh), nejvýše od ledna 2023. Později se vrátila pod 60 eur/MWh.

"Z pohledu České republiky je přímá závislost na katarském plynu velmi nízká. Evropa jako celek odebírá z Kataru jen velmi malé množství plynu, což je v aktuální situaci spíše výhoda. Česká republika není vystavena přímému výpadku dodávek," uvedl výkonný ředitel Svazu energetiky ČR Josef Kotrba.

Přes Hormuzský průliv podle něj prochází zhruba 20 procent světového obchodu se zkapalněným zemním plynem (LNG), ale v celkové globální bilanci zemního plynu jde přibližně o čtyři procenta. "To je zásadní rozdíl oproti situaci před několika lety, kdy Evropa odebírala z Ruska zhruba polovinu své spotřeby. Současná expozice vůči Kataru je tedy nesrovnatelně nižší," podotkl svaz.

Potvrzují to i data poradenské společnosti EGU, podle nichž Česko není na katarském plynu přímo závislé. Katar loni dodával do EU přibližně osm procent veškerého LNG, přičemž více než polovina těchto dodávek směřuje do Itálie. Dalšími odběrateli jsou Belgie, Polsko a Španělsko. "Česka by se tedy případné omezení dodávek z Kataru bezprostředně týkat nemělo," řekl projektový ředitel EGU Michal Kocůrek.

Tento stav ovšem neznamená, že se případné zablokování dodávek plynu z Perského zálivu Česka nijak nedotkne. "Tuzemský trh je součástí plně propojeného evropského trhu, kde cenu určuje především spotové LNG. Nepřímý dopad by tedy přišel přes růst cen na evropských burzách," upozornil Kocůrek. Rovněž Svaz energetiky připustil riziko zdražení komodity, protože část dodávek, které by jinak skončily v Evropě, mohou přetáhnout vyšší cenou současní asijští odběratelé katarského LNG.

Rozhodující tak bude délka konfliktu. "Pokud by se situace vyjasnila během několika týdnů, například potvrzením, že Hormuzský průliv zůstane otevřený, dopad na ceny pro koncové zákazníky by mohl být minimální. Pokud by ale výpadek katarského exportu trval delší dobu, například celý rok, projevil by se cenový efekt už při nákupech plynu na příští zimní sezonu. V takovém případě by české ceny rostly spolu s evropskými," uvedl Kotrba.

Možnosti rychlého nahrazení katarského plynu navýšením kapacit jiných zdrojů jsou podle EGU omezené. "Krátkodobě lze část výpadku řešit přesměrováním již naložených tankerů podle aktuální cenové atraktivity trhu. To je však řešení v řádu dnů a týdnů, nikoli strukturální náhrada. Významnější nové kapacity v USA či Kanadě by měly být uváděny do provozu až v průběhu roku 2026," dodal Kocůrek.

Stejná je podle analytiků situace i v případě ropy. Z regionu Blízkého východu směřuje do světa skoro 30 procent globální produkce ropy, zejména ale do Asie. V případě Evropy by tak zatím neměl hrozit akutní nedostatek zásob. Rizikem je ale rovněž rostoucí cena, která by podle analytiků následně zdražila pohonné hmoty, energie nebo i inflaci.