Summit EU bude řešit Írán a ceny energií, Babiš prosazuje změny systému ETS

Česko bude na schůzce zastupovat premiér Andrej Babiš. Na summitu plánuje prosazovat zejména změnu systému emisních povolenek EU ETS. ČR i další země po Evropské komisi chtějí, aby řešila vysoké ceny energií, které jsou podle nich základní brzdou konkurenceschopnosti evropského průmyslu.

Podle Babiše Praha podpoří italský návrh pozastavit uplatňování systému emisních povolenek EU ETS 1 týkající se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy. Praha ale rovněž přichází s vlastními návrhy, chce cenový strop pro povolenky a vyjmout ze systému energeticky náročná odvětví. Chce rovněž, aby byla posílena takzvaná Rezerva tržní stability, tedy aby tento mechanismus mohl lépe řešit nadměrnou volatilitu cen a v krátkodobém horizontu pomáhal udržovat ceny povolenek pod kontrolou.

Český premiér už dříve označil současný systém za "absolutní katastrofu", na které Česko podle něj dosud tratilo téměř 160 miliard korun. Českou pozici žádající změnu systému emisních povolenek ETS 1 podporují Itálie, Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko či Maďarsko.

Babiš svůj požadavek zmínil i v dopise, který kolegům z dalších evropských zemí napsal před neformálním únorovým summitem na zámečku Alden Biesen. Kritizoval v něm vývoj cen emisních povolenek ETS 1 a žádal odklad spuštění systému ETS 2, který by je rozšířil na silniční dopravu či vytápění budov.

V jiném dopise, který podepsalo osm zemí, naopak Nizozemsko, Dánsko, Finsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Lucembursko a Slovinsko systém ETS brání a naléhají na Brusel, aby ho neoslaboval. Jde podle nich o základní kámen evropské klimatické politiky.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden ve Štrasburku systém bránila. "Bez tohoto systému by EU byla ještě zranitelnější a závislejší. Unie systém emisních povolenek potřebuje, je ale třeba ho modernizovat," prohlásila před europoslanci.

Systém ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami, týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU. Systém ETS 2 zatím fyzicky neexistuje, zprovozněn by měl být po ročním odkladu v roce 2028.

O podobě závěrů vrcholné schůzky jednají diplomaté už několik týdnů, u všeho přitom zatím nepanuje shoda a nejspíš se některé body budou dojednávat až přímo ve čtvrtek. Česko podle informací ČTK navrhovalo konkrétní rozšíření závěrů summitu ohledně právě systému ETS. Podle posledního návrhu ale zůstává tato část stále obecnějšího rázu.

"Vzhledem k tomu, že konflikt na Blízkém východě má bezprostřední dopad na ceny energií pro evropské občany a podniky, Evropská rada zdůrazňuje potřebu koordinované reakce," stojí v návrhu závěrů z úterního večera, který má ČTK k dispozici. Unijní lídři by proto mohli vyzvat komisi, aby "bezodkladně předložila soubor cílených dočasných opatření k řešení nedávných výkyvů cen dovážených fosilních paliv".

Rovněž se v dokumentu hovoří o výzvě Evropské komisi, aby "předložila cílená opatření, napříč všemi složkami elektřiny", zaměřená na konkrétní kroky ke snížení cen elektřiny v krátkodobém horizontu, s přihlédnutím k rozdílným situacím v členských státech a "při zachování dlouhodobých investičních signálů pro výrobu energie z obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů".

"Evropská rada dále vyzývá komisi, aby nejpozději do července 2026 předložila přezkum systému obchodování s emisemi (ETS) s cílem snížit volatilitu ceny povolenek a zmírnit její dopad na ceny elektřiny, přičemž bude zachována zásadní úloha ETS v oblasti klimatu a energetické transformace", dodávají závěry, které se ještě mohou změnit.

Začátek závěrů se týká Ukrajiny. Lídři by měli opětovně potvrdit svou trvalou a pevnou podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti země, která se již pátým rokem brání ruské agresi. "Evropská rada oceňuje statečnost, odhodlání a odolnost ukrajinského lidu a jeho vedení při odporu vůči ruské agresi a při obraně své země," stojí v dokumentu. Unijní prezidenti a premiéři rovněž ocení, že se Ukrajině podařilo obstát a čelit enormnímu tlaku Ruska, čímž zabránila Rusku dosáhnout jeho vojenských a strategických cílů. "V této souvislosti je zásadní zajistit, aby Ukrajina měla rozpočtové a vojenské prostředky k tomu, aby mohla i nadále uplatňovat své přirozené právo na sebeobranu a čelit ruské agresi a odrazovat ji," dodává návrh závěrů.

Finanční pomoc Kyjevu, jak na rozpočtové, tak vojenské účely měla přitom zajistit unijní půjčka v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu Kč), na které se lídři EU shodli na summitu v prosinci. Maďarsko ji ale nyní zablokovalo. Premiér Viktor Orbán žádá, aby Ukrajina nejdříve obnovila dovoz ruské ropy ropovodem Družba do Maďarska a na Slovensko. Ropovod byl podle Ukrajinců poničený ruskými útoky, podle Budapešti ale Kyjev dovoz ropy blokuje z politických důvodů.

Costa a von der Leyenová v úterý oznámili, že Ukrajina přijala nabídku pomoci od EU ohledně opravy ropovodu, což by podle některých mohlo znamenat průlom. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rovněž oznámil, že se oprava chýlí ke konci a ropovod by mohl být zprovozněn za měsíc a půl. Bude to ale Orbánovi stačit ke stažení jeho blokace? ptají se bruselská média.

Podle nejmenovaného unijního představitele spolu Orbán a Costa vedli v úterý ráno dlouhý telefonický rozhovor. "Jeho vyznění bylo jasné. Předseda Evropské rady mu říkal, že od něj očekává, že bude respektovat své předchozí rozhodnutí. Rovněž ale Orbánovi sdělil, že s ním může počítat, pokud jde o vyřešení situace ohledně ropovodu a že je v kontaktu s ukrajinskou stranou," uvedl tento zdroj.

Kromě unijní půjčky Kyjevu blokuje nyní Maďarsko i schválení dvacátého balíku sankcí proti Rusku a rovněž cestu Ukrajiny do Evropské unie tím, že odmítá schválit otevření konkrétních přístupových kapitol.

K části závěrů o Ukrajině pravděpodobně nepřipojí Maďarsko a nepodpoří je ani Slovensko, oznámil dnes premiér Robert Fico. Půjde tedy jen o shodu 25 států.

Jednání unijních lídrů začne v 10:00 tradiční diskusí se šéfkou europarlamentu Robertou Metsolaovou. Prostřednictvím videokonference se později během dne prezidenti a premiéři zemí EU spojí s ukrajinským prezidentem Zelenským. Pracovního oběda se zúčastní generální tajemník OSN António Guterres, který chce probírat zejména situaci na Blízkém východě, ale i další krize ve světě.

Březnové jednání mělo být původně dvoudenní, Costa ale v nedávném dopise lídrům napsal, že se jako vždy bude snažit, aby schůzka trvala jen jeden den.