Malajsijští výrobci čipů se bojí nedostatku helia kvůli válce na Blízkém východě

Ceny helia v poslední době výrazně rostou, a to kvůli omezení zpracování zemního plynu v Kataru v souvislosti s válkou, kterou Spojené státy a Izrael vedou proti Íránu. Jakékoli zpomalení produkce helia může mít dopad na jeho globální dostupnost.

Wong uvedl, že většina světových výrobců čipů má zásoby a diverzifikované zdroje, což snižuje bezprostřední riziko. Přerušení dodávek zatím firmy nezaznamenaly, ale situaci pozorně sledují.

Agentura Fitch Ratings v úterý upozornila, že dodavatelský řetězec polovodičů v Asii čelí kvůli napjatým dodávkám helia stále větším rizikům, pokud se konflikt kolem Íránu potáhne. Podle agentury by se situace mohla výrazně zhoršit, pokud by nedostatek helia trval déle, než kolik mají firmy zásob. V takovém případě by se zvýšilo i finanční riziko pro společnosti v oboru, protože by mohly čelit problémům s výrobou i vyšším nákladům.

Firmy v Malajsii se silně zaměřují na finální fáze výroby čipů - balení, testování a montáž. Výpadek v dodávkách helia by je tak ohrozil méně než výrobce, protože ve většině případů dokážou fungovat i s využitím dusíku, který je běžně dostupný. Malajsií prochází téměř sedm procent světového obchodu s polovodiči a na globální montáži, testování a balení čipů má tato země podíl kolem 13 procent.

Obavy z vážnějších a rostoucích nedostatků surovin, včetně helia, minulý týden vyjádřil i německý Svaz chemického průmyslu VCI. Ten upozornil, že 40 procent světového helia pochází z Kataru, což vyvolává značné obavy mezi výrobci polovodičů, ale také mezi výrobci letecké a kosmické techniky.

Vzácný plyn helium je produktem jaderného rozpadu prvků v zemské kůře. Je druhým nejhojnějším prvkem ve vesmíru, pro ekonomické využití se však musí získat ze zemního plynu. Určité množství helia má v sobě každý plyn, ekonomicky využitelné jsou však pouze ty, které mají v objemu nejméně 0,01 procenta helia.

Většina lidí zná helium pouze jako plyn pro balonky, helium ale má rozsáhlé využití. Používá se při výrobě polovodičů a elektroniky, optických vláken, v leteckém průmyslu, v raketových motorech, při potápění do velkých hloubek či ve vojenství. Zvlášť důležitý je ve zdravotnictví pro zobrazování, jako je magnetická rezonance. Výroba polovodičů se na poptávce po heliu podílí asi 14 procenty.

Podle odhadů z roku 2023 se celosvětová produkce helia pohybovala kolem 170 milionů metrů krychlových. Největšími producenty jsou Spojené státy a Katar, dohromady mají na celkové produkci podíl zhruba 85 procent. Třetí je Alžírsko s podílem asi pět procent, menší množství helia dodávají i Rusko, Austrálie či Polsko.