Šest zemí EU včetně ČR žádá ochranu průmyslu před emisními náklady

Systém emisních povolenek ETS má motivovat firmy ke snižování emisí. Společnosti si musí kupovat povolenky za každou tunu CO2, kterou vypustí. Čím více emisí, tím mají vyšší náklady, a proto se jim vyplatí investovat do čistších technologií. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová již dříve uvedla, že systém ETS zůstává "osvědčeným nástrojem pro podporu transformace průmyslu", nicméně je potřeba ho modernizovat a zajistit jeho větší pružnost.

ČR je jednou z unijních zemí, které hlasitě požadují změnu systému emisních povolenek EU ETS. Po skončení summitu EU v březnu premiér Andrej Babiš uvedl, že Česko bude dál hledat spojence pro své návrhy, mezi něž patří vynětí energeticky náročného průmyslu ze systému povolenek do roku 2034. Evropská komise by měla revizi systému emisních povolenek EU ETS1 představit 15. července.

Česká vláda také dlouhodobě kritizuje rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami na silniční dopravu a vytápění (EU ETS 2). Systém EU ETS 2 zatím fyzicky neexistuje, zprovozněn má být po ročním odkladu v roce 2028.

Nynější non-paper, tedy neoficiální dokument určený k prodiskutování, podpořily Česko, Bulharsko, Řecko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. "Evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS) je dlouhodobě jedním ze základních pilířů klimatické politiky EU. Je navržen tak, aby umožňoval efektivní snižování emisí a zároveň usměrňoval evropské energetické a průmyslové sektory na cestě k postupnému přechodu ke klimatické neutralitě EU," stojí v dokumentu.

"Přístup EU ke klimatické politice však musí být upraven tak, aby odrážel novou realitu. Probíhající geopolitické krize a mimořádně vysoké ceny energií spolu s nadcházející revizí referenčních hodnot EU ETS pro bezplatné přidělování povolenek v období 2026 až 2030 představují významné výzvy a rizika pro evropská energeticky náročná odvětví," dodává text.

Pro energeticky náročný průmysl, včetně chemického průmyslu, ocelářství, výroby cementu, keramiky nebo hliníku, by to podle dokumentu mohlo znamenat riziko ztráty jejich konkurenceschopnosti na globálních trzích, uzavírání provozů nebo jejich přesun mimo EU.

Systém obchodování s emisemi přitom postupně snižuje počet bezplatných povolenek, které průmyslové podniky dostávají, a nutí je místo toho povolenky nakupovat a obchodovat s nimi. Tím vzniká finanční motivace k dekarbonizaci.

Jak poznamenal list The Financial Times, systém je pod rostoucím drobnohledem zejména ze strany členských států s více znečišťujícími průmyslovými odvětvími. V době vysokých cen energií, umocněných válkou na Blízkém východě, totiž dále zvyšuje jejich náklady.

Jednou ze zemí, která usiluje o pozastavení systému, je rovněž Itálie. Mezi státy, které čelí největším obtížím, patří zejména země ve východní a jižní Evropě, a to kvůli své historické závislosti na více znečišťujících zdrojích energie. Naopak bohatší členské státy severní a západní Evropy jsou v dekarbonizaci dále a nadále podporují ambiciózní klimatickou politiku.